Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval

Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (1)
  • Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (1)
  • Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (2)
  • Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (3)
  • Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (4)

čtená, viz foto vevnitř hezká, čtená, vazba volnější pouze u přebalu Více informací

 Skladem 1 ks
160
ks
Katalogové číslo:
A01-323

Přestože ve veřejné knihovně naleznete tuto pohádku v přihrádce pro děti do 10 let, jedná se o knihu, která rozhodně není určená jen pro děti.

Anička Skřítek se dostává z venkova do města, kde se s dětskou bezelstnou naivitou všemu obdivuje. Potkává Slaměného Huberta a spolu s ním se ztr
atí v zrcadlech výkladní skříně. Sugestivní vyprávění o světě, kde žijí Zulukapříci, Mouřenínové a zběsilé kuří nohy, kde všechno je chvíli tak a pak naopak, vás pohltí na několik desítek stránek a i po dočtení knihy budete mít pocit, že jste v myšlenkách uvízli v krajině, kde se úzkost políbila s fantazií.

"Budu bita!" řekla si Anička, které přezdívali skřítek, poněvadž byla malá, ale velmi malá, když uslyšela cinkání bez konce, které nikdy nic dobrého nevěstilo. "Buď jsem zaspala a zvoní už klekání, nebo se zjančil beran a utíká mi z pastvy s celým stádem. Také je možné, že hoří stodola a že přijedou hasiči. Hoří-li stodola, nebudu bita. Hospodář zapomene, že jsem zaspala. Nasadí si železnou čepici a bude troubit. Tradá! Jistě hoří stodola. Už zatroubili. A teď znovu. Dám beranovi co proto! Nebojte se, ovce, že vás nedohoním. Když hoří, nikdo si mne nebude všímat. Ještě že hoří stodola. Kdyby tak hořely ovce, nikdo by je neuhasil. Hořely by jako peřiny a hrozně by to páchlo. Zahnala bych je do rybníka. Kdyby se některá utopila, nemohla bych za to. Řekla bych hospodáři: "Nemohu za to. Pak by mě bil."
Anička skřítek zbystřila sluch. Udělalo to znovu "cink"! Jinak, než zvoní klekání a ovce. Podobně, jako když jede listonoš na kole a cinkne, avšak silněji, mnohem silněji. "Podobně, jako to cinká, když se vejde ke kupci pro droždí. Cinkne to a řekne se: "Dobré poledne. Dejte mi za korunu droždí." Nebo také: "Dobrý večer . Dejte mi za dvacetník pálivých bonbónů." "Za dvacetník nemáme," řekne kupec. Nabere na lopatku pět fefrmintových kuliček, vysype je na ruku a zeptá se: "Jak vám nesou slípky?" "Dnes jsem sebrala třicet vajec", odpovím. Řeknu ještě děkuji a znovu to udělá "cink!" Kdyby mě viděl hospodář, že jsem dostala od kupce pálivé bonbóny, dal by mi štulec. Řekl by, že mi dá štulec, stane-li se to ještě jednou. Dostat štulec bolí víc než dostat přes lýtka. Dostat přes lýtka štípne. Bolest udělá "cink!" a hned přejde. Chvilku to ještě pálí. Když dostanu štulec do zad, bolest udělá: "buch!" V očích jsou najednou slzy .........V tom vtiskl kdosi Aničce do ruky něco kulatého. Otevřela pěstičku a udělalo to "cink!".

Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (2) Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (3) Anička skřítek a Slaměný Hubert - Vítězslav Nezval (4)